Popis produktu
JAN ŽIŽKA 1425 – 2025 / PŘIBYSLAV
poznámky k návrhu ražené medaile / Michal Vitanovský
S našimi dějinami první poloviny 14. století souvisí řada významných historických postav. Velká část obyvatel naší země si toto období spojuje se dvěma osobnostmi – Janem Husem a Janem Žižkou. První je mučedník, který zemřel za pravdu a jeho památka už dávno nevyvolává spory. Jiné je to s druhým jménem.
Přes veškeré rozpory zatím nikdo úspěšně nezpochybnil fakt, že Žižka byl mimořádný vojevůdce. A je třeba dodat, že jich v našich dějinách mnoho nemáme. Hodnocení Jana Žižky ale jinak procházelo dramatickým vývojem. Od nekritického obdivu některých našich obrozenců v 19. století, až po politické zneužívání Žižkova jména v době totality. Zdá se, že ani dnes ještě není ukončeno hodnocení této naší významné historické osobnosti. Kulaté výročí Žižkovy smrti je příležitostí dál posunout vývoj k vyváženému pohledu. Projekt medaile, vázané na místo Žižkovy smrti, dává v tom směru jednu ze zajímavých možností.
Jako každá velká postava našich dějin, i Jan Žižka inspiroval výtvarné umělce k zobrazení a to nejrůznějšími technikami. S pochopitelných důvodů jsem se seznámil především s využitím tohoto tématu na mincích, medailích, plaketách a odznacích. Shlédnutí množství realizací různé kvality, od špičkových až po průměrné, je zajímavou zkušeností.
Skutečnost, že u Žižky nemáme dobový portrét, představuje situaci obvyklou u osobností této doby. Možnost, kterou nabízí takzvaná čáslavská kalva, je omezená, protože není spolehlivě prokázáno, že tato část lebky skutečně patřila Žižkovi. Všechna jeho zobrazení jsou tedy fiktivní. Jejich autoři se mohli držet jen odhadovaného věku svého modelu, doprovodných detailů jako úprava vousů a vlasů a dalších historicky doložitelných prvků, jako třeba přilba a palcát. Samozřejmě nejvýraznějším a charakterizujícím detailem byla páska přes oko, ale ani v tomto ohledu, totiž na které oko byl Žižka slepý, nepanuje shoda. Z jeho životopisu také plyne, že v závěru svého života byl slepý kompletně.
Medaile k šestistému výročí Žižkovy smrti soustřeďuje pozornost nejen na daný rok, ale i místo jeho smrti. Přibyslav je pevnou a zároveň závěrečnou součástí jeho životopisu. Patří nejspíš k ironii dějin, že velký válečník nezemřel v boji se zbraní v ruce, ale na sepsi ve stanu polního ležení vojska obléhajícího město.
Pro vyjádření tématu na plochách oboustranné ražené medaile se nabízí několik možností, které jsou v různých kombinacích využity na přiložených šesti kresbách.
AVERZ ( A I - III)
Pro lícní stranu jsem použil jako dominantní prvek různým způsobem zpracovaný detail tváře nebo torza umírajícího Jana Žižky. Soustředil jsem se na okamžik člověka odcházejícího ze života a vynechal pathos, který je v téže scéně k vidění na různých starších obrazech a kresbách. Doprovodné motivy vyjadřují situaci, ve které vojevůdce umírá, totiž dobývání středověkého města roku 1425. Konkretizaci historické události ještě posiluje husitský kalich. Text (jehož obsah není v tuto chvíli daný) zní: 1424 – 2024 ŠEST STOLETÍ OD SMRTI JANA ŽIŽKY
REVERZ (R I - III)
Rubní strana je věnována městu, konkrétně jeho výrazným památkám a městskému znaku. Souvislost se středověkem, ke kterému je vázána lícní strana, na rubu obstarává gotická věž, která byla původně součástí opevnění města. Jako taková má v panoramatu města velký význam, nejen vizuální. Následující dějiny města ilustrují další, slohově mladší památky. Tvary štítu městského znaku svou heraldickou formou překračují hlavní středověké téma a také naznačují další vývoj města. Text ve formě nápisu nebo opisu je: PŘIBYSLAV
Tato medaile byla vyražena k šestistému výročí Žižkovy smrti a soustřeďuje pozornost nejen na daný rok, ale i místo jeho smrti. Přibyslav je pevnou a zároveň závěrečnou součástí jeho životopisu. Patří nejspíš k ironii dějin, že velký válečník nezemřel v boji se zbraní v ruce, ale na sepsi ve stanu polního ležení vojska obléhajícího město.
