Zapomenutá Praha

Důvody tohoto výběru:
– objekty jsou pestré vizuálně i svým zaměřením a funkcí (kostel, kašna, brána, nádraží, most, kavárna)
– jsou rozmanité i stářím a slohovým určením (středověk, renesance, klasicizmus, historizmus).
Scénář medaile počítá se společným reverzem.

AVERS
Hlavní motiv – objekt o kterém je řeč, v případě potřeby doplněný lineárně provedeným detailem korespondujícím s ním
text – pojmenování hlavního motivu + označení jeho situování ve městě; Důležitou součásti jsou dva letopočty, vznik a zánik objektu, oddělené trhlinou symbolizující destrukci nebo demontáž.

SPOLEČNÝ REVERS
Hlavní motiv – mapa centra města s vyznačenými body vybraných zaniklých památek. Pro orientaci je v naznačené síti zástavby umístěna Vltava i s mosty a ostrovy a v levé horní čtvrtině kruhového formátu stylizovaná Svatovítská katedrála, vpravo pražský znak v jeho tradiční, všeobecně známé historické podobě (i dnes oficiálně jako „malý znak města Prahy“)
Text – ZAPOMENUTÁ PRAHA

1/ KOSTEL SVATÉHO LAZARA
Původně románská kaple, později goticky rozšířená, sloužila od 13. století jako kostel bohoslužbám špitálu řádu sv. Lazara. Stavba je poprvé připomenuta roku 1281. Roku 1788 byl kostel zrušen a dál užíván jako dílna a sklad. Před koncem 19. století byl vykoupen městem. Spolu s dalšími menšími stavbami pak byl stržen, aby udělal místo novostavbě areálu soudních budov.
AVERS
Pohled na kapli v její středověké podobě, jak se zachovala na historických obrazech a rytinách.
Text – KOSTEL SVATÉHO LAZARA / 1281 – 1900 / NOVÉ MĚSTO

2/ KAPLE BOŽÍHO TĚLA
Mimořádné postavení mezi zaniklými pražskými stavbami má Kaple Božího těla, která stávala na dnešním Karlově náměstí. Centrální gotická stavba vznikla z vůle Václava IV. a byla otevřena roku 1393. Král jí nechal postavit na místě dřevěné věže z doby jeho otce, která sloužila jednou do roka k vystavení říšských relikvií. Tato možnost přiváděla do středověké Prahy tisíce poutníků z celé Evropy.
AVERS
Centrálně umístěná stavba vychází z několika starých zobrazení a soudobé rekonstrukce. V horní polovině plochy tři z relikvií, říšské jablko, kříž a kopí osudu.
Text – KAPLE BOŽÍHO TĚLA / KARLOVO NÁMĚSTÍ / 1393 – 1791



3/ KAVÁRNA UNION
Středisko pražských intelektuálů, kterým byla po dlouhou dobu kavárna Union, figuruje vícekrát v jejich vzpomínkách. Scházeli se zde umělci různých oborů a kavárna je tak spojena s mnoha slavnými jmény naší kultury.
Nacházela se v přízemí takzvaného Braunerova domu, který stával na nároží Národní třídy a ulice Na Perštýně. Byl postaven kolem roku 1789, ale svou později známou podobu získal zřejmě v první čtvrtině 19. století.
Braunerovu domu s kavárnou hrozil zánik několikrát. Vždy to vyvolalo odpor pražské kulturní veřejnosti. Mezi kritiky plánu na její zbourání vynikli zejména Karel Čapek a Eduard Bass. Frekventované místo však nedalo spát pragmatickým plánovačům a tak byl dům stržen roku 1965.
REVERS
Strohý objekt Braunerova domu je na návrhu medaile jako nároží. Oživuje ho vlevo vpředu detail dobového zařízení kavárny.
Text – KAVÁRNA UNION / NÁRODNÍ TŘÍDA / 1789 – 1965
4/ KROCÍNOVA KAŠNA

Na Staroměstském náměstí byla kašna postavena v letech 1591 – 1596 na zakázku primátora Václava Krocína z Drahobejle. Její vysokou uměleckou úroveň zaručoval císařský kameník, který jí vytvořil a použitý materiál – slivenecký mramor. Složitá symbolika inspirovaná antikou dobře reprezentovala rudolfinskou dobu, ve které vznikla.
Roku 1862 byla na příkaz magistrátu odstraněna kvůli poruchám její funkce a s odůvodněním, že oprava by byla příliš nákladná.
AVERS
Kašna z pohledu, který umožňuje uplatnění obou vertikál, vlevo v pozadí doplněná jedním ze štítů domů na náměstí.
Text – KROCÍNOVA KAŠNA / STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ / 1596 - 1862

5/ NÁDRAŽÍ TĚŠNOV

Novorenesanční nádražní budova stála na okraji Karlína. Impozantní trojkřídlý objekt byl postaven v sedmdesátých letech 19. století a otevřen roku 1875. Nádraží plnilo svou funkci sto let, aby se sedmdesátých letech dostalo do cesty plánované „severojižní magistrály“. Přes odpor kulturní veřejnosti a po odmítnutí návrhů na využití objektu k muzejním účelům byla její poslední část zlikvidována odstřelem roku 1985.
AVERS
Perspektivně ubíhající pohled na průčelí s dominantním vstupním traktem, doprovázené částmi křídel.
Text – NÁDRAŽÍ TĚŠNOV / KARLÍN / 1875 – 1985


6/ ÚJEZDSKÁ BRÁNA

Z jižního směru se na území Malé strany obehnané hradbou vždy vstupovalo bránou. Původně gotická, později barokní, získala svou poslední neogotickou podobu po polovině 19. století. Jako novostavba začala být užívána roku 1862. Přilehlý Smíchov se však rychle stával další městskou čtvrtí. Brána spolu s hradbami ztratila funkci a začala také překážet stále živější dopravě. Z tohoto důvodu byla roku 1891 zbourána.
AVERS
Pohled na otevřenou bránu od Smíchova s průhledem do malostranské ulice.
Text – ÚJEZDSKÁ BRÁNA / 1862 – 1891 / MALÁ STRANA – SMÍCHOV


7/ MOST FRANTIŠKA JOSEFA I.

Rozrůstání města po obou březích vyvolávalo potřebu dalších mostů. Jedním z nich byl řetězový most spojující Letnou a Staré Město a nesoucí jméno císaře. Byl postaven v letech 1865 – 1868 se dvěma branami na protilehlých březích. Brzy si získal všeobecnou oblibu pro neobvyklou konstrukci a výraz. Jeho fungování však provázely pochybnosti kvalitě materiálu, ze kterého byl postaven a ty se nakonec ukázaly jako oprávněné. To byl jeden z důvodů proč byl v letech 1946 – 1947 demontován a nahrazen novým ze železobetonu, který slouží dodnes když vystřídal několik jmen.
AVERS
Pohled na most z výšky letenského břehu.
Text – MOST FRANTIŠKA JOSEFA I. / LETNÁ – STARÉ MĚSTO / 1865 – 1947